|
|
Screening nosičští Streptococcus agalactiae (GBS) v těhotenství
ŽIŽKOVÁ, Johana
V teoretické části mé bakalářské práce se nejprve zaměřuji na přiblížení tématu urogenitálních infekcí. Okrajově zmiňuji i infekce, které se vyskytují u mužů, poté se věnuji především infekcím urogenitálního traktu ženy. Zmiňuji zde také sexuálně přenosné choroby. Pak přecházím přímo k tématu mé bakalářské práce, kde se věnuji blíže bakterii Streptococcus agalactiae a jejího screeningu. Praktickou část věnuji osvojením metod, které se využívají pro stanovení přítomnosti Streptococcus agalactiae. Celá praktická část byla provedena v mikrobiologické laboratoři SYNLAB s.r.o. v Českých Budějovicích. Využity byly metody běžné kultivace, kultivace, která probíhala po pomnožení patogena v Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Pokud došlo při kultivaci ke zjištění přítomnosti Streptococcus agalactiae, musel být proveden další test, abychom mohli s jistotou říct, že se opravdu jedná o tohoto patogena. Nejčastěji dochází k dourčování pomocí MALDI-TOF MS, ale může být využita také latexová aglutinace, CAMP test či biochemická test API 20 STREP. Během výzkumu bylo zpracováno 100 vzorků, které podlehly běžné kultivaci a pak kultivaci dle doporučeného postupu, kde je výtěrový tampon ještě 24 hodin inkubován v pomnožovacím bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Ze 100 vzorků se nám pozitivita ukázala po první kultivaci ve 14 případech, po pomnožení v bujonu bylo odhaleno ještě dalších 5. Ze získaných dat a dat poskytnutých laboratoří za 3 roky jsem zpracovala statistiku, kterou jsem dále porovnala s celorepublikovými daty. Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení se s problematikou urogenitálních infekcí a možnostmi jejich laboratorní diagnostiky. Prováděla jsem vyšetření skupiny pacientů metodou bakteriologické kultivace výtěrů z pochvy a dále kultivaci po pomnožení v bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Následně jsem porovnala výsledky těchto dvou metod a srovnala výsledky laboratoře s frekvencí pozitivních nálezů s celorepublikovými daty.
|
|
|
Výskyt Streptococcus agalactiae u těhotných žen
VETCHÁ, Sára
Streptococcus agalactiae je podmíněným komenzálním patogenem u člověka. Přirozeným rezervoárem této bakterie je pochva, gastrointestinální trakt a nosohltan. Onemocnění vyvolává pouze při oslabení hostitele, u kterých ale může způsobit i život ohrožující infekce. U žen se Streptococcus agalactiae často šíří z trávicího traktu až do oblasti pochvy a porodních cest. Právě v porodních cestách může dojít k přenosu a tím i nakažení novorozence během porodu. Cílem teoretické části bylo seznámení se s problematikou onemocnění bakterií Streptococcus agalactiae a možnostmi její laboratorní diagnostiky. V této práci jsou uvedeny informace o Streptococcus agalactiae, možnosti kultivace a diagnostiky používané pro jeho průkaz, vedoucí ke zjištění citlivosti na antibiotika. Streptococcus agalactiae je streptokok patřící mezi bakterie, teoretická část je tedy stručně zaměřena i na stavbu bakteriální neboli prokaryotické buňky a obecným informacím o rodu Streptococcus. Hlavním cílem praktické části bylo provedení screeningového kultivačního vyšetření výtěrů z pochvy těhotných žen, v případě pozitivity sledovaní rezistence na různá antibiotika a následné zpracování dat vzorků s pozitivním nálezem z gynekologických ambulancí. V laboratoři mi bylo umožněno zpracovat celkem 80 vzorků od žen v 35. - 37. týdnu těhotenství. Provedla jsem screeningové kultivační vyšetření a následně jsem přítomnost Streptococcus agalactiae ve vzorku potvrdila nebo vyvrátila pomocí latexové aglutinace nebo CAMP testu. Z 80 mnou zpracovaných vzorků vyšla pozitivita na bakterii Streptococcus agalactiae u 19 těhotných žen, což je z celkového počtu 80 vzorků 23,75 %. Pro průkaz citlivosti na antibiotika u pozitivních vzorků jsem použila metodu diskového difuzního testu. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako informační zdroj.
|
|
|
Streptococcus agalactiae - rezistence k antibiotikům
Dvořáková, Andrea ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Streptococcus agalactie je významným patogenem způsobující závažná onemocnění především u novorozenců. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry je tento mikrob rezistentní k ATB (erytromycinu, clindamycinu, chloramfenikolu, trimethoprimu + sulfonamidu, nitrofurantoinu, penicilinu, tetracyklinu, vankomycinu a linezolidu). A to nejprve v rámci celé sledované skupiny pacientů, následně u gravidních žen a ostatních pacientů. V závěru experimentální části práce výsledky u gravidních žen porovnat s výsledky ostatních testovaných jedinců. V letech 2018-2019 bylo na ÚKM FNHK izolováno 1619 kmenů od 1295 pacientů. Citlivost k ATB byla stanovena u 1355 vzorků od 1105 pacientů. V rámci celé sledované skupiny pacientů byla zjištěna následující rezistence: k erytromycinu u 34,17 %, k chloramfenikolu u 2,36 %, ke clindamycinu u 31,96 %, k trimethoprimu + sulfonamidu u 3,99 %, k nitrofurantoinu u 1,11 %, k penicilinu u 0,22 %, k tetracyklinu u 73,28 %, k vankomycinu a linezolidu u 0,00 % izolátů. U gravidních žen byla zaznamenána následující rezistence: k erytromycinu u 26,36 %, k chloramfenikolu u 2,33 %, ke clindamycinu u 22,87 %, k trimethoprimu a sulfonamidu u 3,49 %, k nitrofurantoinu u 0,45 %, k penicilinu u 0,39 % a k tetracyklinu u 74,42 % izolátů. Při porovnání výsledků rezistence u gravidních žen s...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Určování a diagnostika beta-hemolytických streptokoků v klinické mikrobiologii
VOŘÍŠKOVÁ, Martina
Do rodu Streptococcus náleží grampozitivní kataláza negativní koky, jejichž kolonie jsou i na obohacených půdách někdy velmi drobné. Většina druhů je fakultativně anaerobních. Do tohoto rodu dnes řadíme velký počet druhů s rozdílným významem pro onemocnění člověka, ale i druhy významné pro veterinární medicínu. Mezi beta-hemolytické neboli pyogenní streptokoky důležité v humánní medicíně patří především streptokoky skupiny A a B. Streptococcus pyogenes (skupina A) je příčinou jednak lokalizovaných hnisavých infekcí, jednak invazivních až toxických onemocnění, ale také pozdních následků těchto nákaz. Významné je nosičství beta-hemolytických streptokoků skupiny B (Streptococcus agalactiae) zejména u těhotných, neboť může ohrozit jak rodičku, tak i novorozence. Jsou nejdůležitější původci novorozeneckých meningitid a sepsí. Cílem práce je zjistit informace o způsobu určení a detekce beta-hemolytických streptokoků. Je třeba věnovat pozornost každému streptokoku a správně určit jeho typ kultivačně, případně dalšími doplňujícími metodami. Hlavní roli v diagnostice ještě stále hraje klasická kultivace na běžných (krevní agar) i speciálních obohacených půdách. Každá mikrobiologická laboratoř si sama volí další laboratorní postupy. Jako nejvhodnější se ale jeví použití kultivace pro záchyt beta-hemolytických streptokoků a dourčení jejich typů PYR-testem (pro průkaz streptokoků skupiny A) a latexovou aglutinací (pro potvrzení jiných skupin). Nejčastější kultivační metoda pro průkaz streptokoků skupiny B je stále používaný CAMP-test. Pro vyloučení pozdních následků je často používáno stanovení anti-streptolysinu O (ASLO) nebo antideoxyribonukleasy B (ADNB) v séru. Všechny beta-hemolytické streptokoky musíme pokládat za závažné patogeny a to v kterékoli lokalitě, a proto znalost základních i speciálních laboratorních metod, které vedou k identifikaci jednotlivých typů těchto streptokoků, je pro klinickou mikrobiologii a pro léčbu pacientů velmi důležitá.
|
|
|
Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství
HRUBEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce na téma {\clqq}Infekce jako rizikový faktor pro průběh těhotenství`` má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na infekce v těhotenství. Pozornost je zaměřena především na problematiku rodiček kolonizovaných streptokoky skupiny B (GBS, Streptococcus agalactiae), což může způsobovat širokou škálu infekčních onemocnění u novorozence, včetně život ohrožující sepse. Tato část práce je rozdělena do sedmi kapitol, ve kterých jsou stručně uvedeny poznatky o původci onemocnění, rizikových faktorech, klinickém průběhu onemocnění, aktuální možnosti diagnostiky tohoto onemocnění. Dále je uveden současný systém optimálního postupu při provádění screeningu k identifikaci žen kolonizovaných GBS a intrapartální antibiotické profylaxe těchto rodiček. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik procent dětí narozených matkám kolonizovaným GBS bylo i přes intrapartální antibiotickou profylaxi kolonizováno streptokoky skupiny B. Hypotéza 1 předpokládá, že intrapartální antibiotická profylaxe byla rodičkám kolonizovaným GBS podána v intervalu delším než 4 hodiny před porodem. Hypotéza 2 předpokládá, že novorozenci GBS pozitivních matek, kterým byla antibiotická profylaxe podána minimálně 4 hodiny před porodem, nebyli kolonizováni streptokoky skupiny B. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace. Soubor tvoří ženy, které porodily na Gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.6.2006 do 8.8.2007 a byla u nich prokázána kolonizace streptokoky skupiny B. Smyslem práce je vyhodnocení prováděné antibiotické profylaxe v porodnici v Českých Budějovicích a využití těchto výsledků při výuce i v praxi.
|
host ::
RSS.